Akureyri, rozložené na břehu Eyjafjordu, je příjmené moderní město. S patnácti tisíci obyvateli je hlavním centrem islandského severu a druhým největším městem v zemi (počítáme-li okolí Reykjavíku jako Reykjavík). Má vše, co má správné město mít, i (částečně) mezinárodní letiště a univerzitu. Známé je hlavně botanickou zahradou – rostou zde mnohé druhy květin, které v této zeměpisné šířce, cca 70 km od polárního kruhu, vlastně nemají co dělat. Zahrada je nádherně upravená, vybavená i lavičkami, z nichž některé recitují básně.
Proslavený je také kostel Akureyrarkirkja. Pochází od architekta Guðjóna Samúelssona (ten projektoval také katedrálu v Reykjavíku) a ze 40. let. Kostel je postaven z betonu a jeho věže mají připomínat čedičové sloupy. (Tady byl architekt poměrně střízlivý, vyřádil se v Reykjavíku.) Okna jsou krásná, barevně vykládaná a i okolí kostela je pěkně upraveno. Večer je kostel osvětlen a září do daleka. Kříž nad vchodem je neonový – u nás neobvyklé, na Islandu poměrně běžné. Ale nebliká. A i zde jsme našli připomínku původní architektury – fara, ač s moderním skleněným vstupem, se nachází „pod drnem“.