Vodopád Goðafoss je známou a oblíbenou turistickou atrakcí u silnice č. 1. Není nejvyšší ani nejmohutnější, ale váže se k němu vyprávění. Zákonopravce Þorgeir, ač sám pohan, se roku 1000 na Alþingu (sněmu) zasadil o přijetí křesťanství. Když se vracel ze sněmu, mrskl své sošky pohanských bohů právě do tohoto vodopádu.
Mezi původně pohanskými osadníky přibývalo křesťanů a zemi začal hrozit rozpad. Þorgeir přišel s návrhem mít jednu víru, tu kterou on určí. Křesťanství pak bylo ustanoveno jako hlavní a společné náboženství v zemi – s tím, že staré bohy si může každý uctívat „doma za dveřmi“. Svár, který zemi hrozil, tím byl odvrácen a Island také zbavil cizí „misionáře“ možnosti míchat se do jeho vnitřních záležitostí pod záminkou šíření víry. Sněmovníci se ihned dali pokřtít (ti, kterým se voda zdála příliš studená, tak učinili až cestou domů u horkého pramene) a Island se tak stal výjimečnou zemí, kde přechod ke křesťanství proběhl celkem rychle a bez krveprolití. K tomu došlo až při druhé „úřední“ změně víry z katolictví na luteránství okolo roku 1550.