Skaftafell je největším národním parkem Islandu a snad i Evropy. Původně zaujímal malou část krajiny pod ledovcem Vatnajökull, jeho rozloha však již byla dvakrát ztrojnásobena a nyní park zahrnuje i notnou část ledovce. Skaftafell je velmi oblíbený jako místo pro pěší pochody – včetně výstupu na nejvyšší islandskou horu Hvannadalshnúkur (2 119 m). V parku nechybí informační středisko, kde mj. promítají film o události zvané jökulshlaup, která zde proběhla v roce 1996. Jen kousek od informačního střediska mají vodopád Svartifoss s černými čedičovými varhanami. Ten na fotkách v turistických brožurách vypadá lépe než na našich, nám nějak zapomněli zapnout vodu.
Vatnajökull je největším Evropským ledovcem, největším mimo polární oblasti a třetí největší na světě. Zaujímá plochu přes osm tisíc kilometrů čtverečních, což je přes 8 % plochy Islandu. Je to místo protikladů – nejnižší a nejvyšší místo Islandu, nejteplejší a nejstudenější, nejsušší a nejmokřejší. Člení se na další dílčí ledovce. Vatnajökull však není jen půl kilometru tlustá masa ledu, jsou v něm schovány také hory. Některé z nich jsou, bohužel, sopky.
Spojení sopky a ledovce je poněkud nešťastné, pokud se sopka rozhodne soptit a ohřát všechno okolo. Pod ledovým příkrovem Vatnajökullu se nachází jezera Grímsvötn a pod nimi sopka. V listopadu 1996 se tato sopka rozhodla dát o sobě vědět, ohřála vodo okolo a… z ledovce se valila řeka o průtoku místy větším než Amazonka a v ní plavaly desetimetrové kostky ledu. Taková událost se označuje jako jökulshlaup (slovo přešlo i do mezinárodní terminologie, česky něco jako „úprk ledovce“). Tato oblast je naštěstí neobydlená, a tak škodu utrpěl jen most přes řeku Skeiðará. Jeho zbytky dnes leží na připomenutí u silnice.