Indonésie

I N D O N É S I E “Vzpomínky jsou jediným rájem, ze kterého nemůžeme být nikdy vyhnáni."

Oficiální název: Indonéská republika (Republik Indonesia); Počet obyvatel: 245 000 000; Nejstarší ostatky člověka jsou staré 0,5 mil.let. Obyvatelstvo má však vesměs původ z Indie a Číny. Hlavní město: Jakarta; jádro města má 10 mil. obyvatel, v jeho okolí je ale usazena polovina obyvatel (110 mil.).  Úřední jazyk: Indonéština (Bahasa Indonesia; další používané jazyky jávanština, angličtina a cca 300 místních jazykům a nářeči, z nichž většina patří do skupiny austronéských jazyků; Rozloha: 1 919 440 km2; Členění: 17508 ostrovů;  Měna: indonéská rupie (Rp) = 100 senů (Kurz za 1 USD = 10 000 Rp, tzn, že 50.000 Rp odpovídá cca 100 Kč. Běžný oběd stojí asi 25.000 Rp. Peníze lze směnit skoro v každém obchodě;  Časový posun: český letní čas + 5 hodin; Počasí: Teploty se po celý rok přes den mezi 25 – 35 stupni C, všude je ale klimatizace, takže to vedro nebývá tak umrtvující jako u nás... Před deštěm se během několika minut ochladí až o 15 stupňů, po dešti se otepluje pomaleji. Dobrá rada: Mějte vždy po ruce  Imodium a Endiaron – účinkují spolehlivě a okamžitě. Před hmyzem Vás decentně a účinně ochrání v každém hotelovém pokoji zabydlený malý gekon.  Historie: oblast Jávy byla osídlena již před 1 milionem let (nejstarších fosilní nález ostatků člověka je tzv. „Jávský muž“ - půl milionu let starý).  Indonéské souostroví bylo později postupně osídleno několika imigračními vlnami z Indie a  jižní Číny.

V průběhu raného středověku zde došlo k rozšíření buddhismu i hinduismu a vzniku silných státních útvarů (Sriwijaya, Madžapahít). Obě císařství žila v míru, avšak patrně vlivem sňatku začal záhy převládat hinduismus.

Od XV. st. však postihla Indonésii postupná  expanze islámu, který ale neměl dost času na to, aby vytvořil silný stát. Díky šíření islámu byli javánští hinduisté vytlačeni na Bali. Vliv portugalských obchodníků  vystřídali již v XVII.st. Holanďané (Jakartu překřtili na Batavii) a  své „Východní Indii“ vládli až do japonské okupace během 2. světové války. Indonésie vyhlásila samostatnost  v roce 1945, ale mezinárodně byla uznána až 1949. Hlavní náboženství: Na Jávě převažují muslimové (88 %), zatímco celé Bali je výrazně hinduistické.

Kultura: 140 etnických skupin, z nichž většina se  vyznačuje vlastními kulturními tradicemi a zvyky. Wayangové divadelní představení - ať ve stínovém (wayang kulit), loutkovém (wayang golek), herci předváděném (wayang orang) baletním, tanečním či tradičně lidovém provedení,  je vždy významným výchovným prostředkem přinášejícím řadu poučení. Každé představení je doprovázeno tradičním indonéským orchestrem – gamelanem a vypravěč při něm  zpravidla čte příběh. Důležitou roli v indonéské kultuře hraje látka a její výzdoba. Každá etnická skupina se vyznačuje specifickou výzdobou textilu a tkaní látek. Zde vzniklo i barvení látky pomocí vosku – batika. Tradiční batika je společenským oděvem. Dále se umělecké tradice udržují v malířství, řezbářství, sochařství, stříbrotepectví, keramice a vyrábění předmětů z kůže a drahých kamenů. Každý region má pro sebe typické umělecké řemeslo. Po celé Indonésii je mnoho uměleckých dílen. Všude je možné sledovat výtvarníky při práci a  také si jejich umělecká díla  nakoupit.  Povaha:  Hlavními rysy, kterými se Indonésané vyznačují, jsou úsměv a přátelskost. Úsměv se v Indonésii používá také jako omluva. Indonésané nikdy neřeknou nic negativního a nikdy se nerozzlobí. Zásadně nechtějí být nositeli špatných zpráv. Dovolená mezi takovými lidmi je milá a plná kladných zážitků. Děti i dospělí Indonésané často na cizince pokřikují: „Hello mister, hello miss, hello missis, hello bule (indonéský výraz pro bělocha)!“ Pokud neodpovíte, pokřik se bude opakovat a násobit. Je proto dobré zdvořile zareagovat. Rádi se nechají fotografovat - někdy za to, či jinou službu, požadují i drobný „fotobakšiš“.  Stejně jako v celé Asii je neslušné dát najevo hněv (což bývá v Indonésii někdy velmi těžké), hněvající se turista se stane spíše terčem posměšků a nikdy mu nikdo nedá za pravdu. Nepřípustné jsou také projevy náklonnosti mezi dvěma pohlavími na veřejnosti.