Pergamum, byla starověká řecká obec se stala centrem mocného helénistického království, kterému mezi léty 282 až 133 př. n. l. vládla dynastie Attalovců. Na důležitosti získal Pergamon teprve na počátku 3. století př. n. l., kdy jeden z Alexandrových nástupců, Lýsimachos, uložil do této pevnosti svůj poklad, ohromnou sumu 9000 talentů, jejímž hlídáním pověřil eunucha Filetaira Po Filetairově smrti v roce 263 př. n. l. se vlády v Pergamu Attalos I. dosáhl vítězství nad obávanými Galaty, pročež jako první z rodu Attalovců přijal královský titul. Za Attalova panování v letech 229 až 222 př. n. l. se Pergamon povznesl mezi vůdčí helénistické státy (svá vítězství oslavoval souchami - Po roce 180 př. n. l. byl na pergamské akropoli vztyčen Velký Diův oltář, jenž připomínal Eumenovo vítězství nad Galaty). V „makedonských válkách“ se bláznivý Attalos III. (170 př.nl - 133 př.nl) spojil s Římany proti Filipovi makedonskému a po řadě nepokojů se říše stala římskou provincií. V roce 716 byl Pergamon vypleněn Araby a na počátku 14. století připadl Osmanské říši. V současnosti se zde nachází turecké město Bergama. Dole pod kopcem jsou pak trosky lázeňského centra Aesclepionu s pověstným „tunelem zdraví“, kde se k léčbě využívalo i sugesce.